Podle ministerstva nastane v jídelnách zdravá změna
Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka by měly české školní jídelny přejít na zdravější a pestřejší stavu, což sníží počet obézních dětí a naučí je kvalitnějšímu stravování. Jistě, školní jídelny skutečně dlouhodobě nejsou vzorem pro příznivce zdravého životního stylu. Taková změna je tedy nasnadě. Ministerstvo jí chce dosáhnout postupným zlepšováním kuchařských dovedností personálu, stejně jako novou jídelní metodikou. Jak by měl návrh vypadat v praxi?
Kuchaři a kuchařky by měli vařit nová a zdravější jídla, která budou mít nejen potřebnou kalorickou a nutriční hodnotu, ale zároveň budou dětem chutnat, a to i přes nižší obsah cukrů a tuků. Chlapci a děvčata by také měli mít na výběr, čehož chce ministerstvo dosáhnout i bufetovým systémem. Žáci a žákyně by zkrátka a dobře měli mít možnost vybírat z více salátů, příloh nebo druhů masa. Taková forma stravování je navíc vhodná i pro diabetiky či alergiky. Toliko teorie. Co ale praxe?
Kdo bude zdravější pokrmy pro děti připravovat?
Ačkoli zní plány ministerstva školství velmi ambiciózně a taková změna je skutečně potřeba, otázkou zůstává, kdo bude dětem zdravější pokrmy připravovat. Aktuálním problémem totiž nejsou ani tak schopnosti personálu či zastaralá metodika, ale nedostatek kuchařů a kuchařek. Danou potíž řeší především školy ve větších městech, ale lze jej pozorovat obecně. Důvody takové situace přitom nespočívají v nedostatku personálu na pracovním trhu, ale musíme je hledat jinde.
Hlavní příčinou jsou zcela bez překvapení nízké platy, což lze jednoduše doložit čísly. Kuchař či kuchařky bez praxe bude mít ve školní jídelně nástupní plat 16 130 korun hrubého, což je pouze 1 170 korun pod hranicí minimální mzdy. Z hlediska financí se tedy zaměstnanci do školních jídelen určitě nehrnou. Určitým lákadlem může být naopak poměrně dobrá pracovní doba, na druhou stranu je tato práce dosti namáhavá. Na větších školách je nutné připravit obrovské množství obědů.
Pozitivní změna v nedohlednu
Z výše zmíněného je patrné, že se mnohé školy potýkají s nedostatkem personálu ve školních jídelnách. Ministerstvo školství chce ale navíc neobsazená místa škrtnout. To ovšem situaci v žádném případě neřeší, naopak může takový krok na některých institucích zásadně ohrozit celé fungování školního stravování. Jak je patrné z předešlých řádků, především mladí se do školních jídelen nehrnou a škrtnutí pracovních míst, o které není zájem, pozitivní změnu zřejmě nepřinese.
Aktuálně stojí školní stravování zejména na ženách v předdůchodovém věku, tudíž je možné očekávat, že se situace samovolně nezlepší. Právě naopak. Vzhledem k tomu, že se nedaří finančně ani jinak motivovat pro práci ve školních jídelnách mladé, odchod starších kuchařek do důchodu může stávající situaci ještě zhoršit. Škrty neobsazených míst zřejmě nepomohou. Změna stravování ve školních jídelnách je tedy pěkná myšlenka, jenže nejprve je zřejmě potřeba vyřešit problémy jiné…
