Úspěšnost studia v rámci jednotlivých studijních programů
Jak ukazují statistiky, na úspěšnost studia mají konkrétní vliv studijní programy. Zatímco dokončení magisterského studia se v dlouhodobějším měřítku zvyšuje, tituly Bc. a PhD. získá jen cca 40 % studentů. Zatímco u doktorského programu to souvisí s náročností, zarážející je 60procentní neúspěšnost u studentů aspirujících na bakalářský titul, který zpravidla získávají absolvent tří- až čtyřletého studia. Důvodům takové (ne)úspěšnosti se budeme zabývat níže.
Na tomto místě se zaměříme na skutečnost, že se úspěšnost studentů bakalářského studijního programu od počátku 21. století snížila přibližně o 15 %. (Ne)úspěšnost u doktorského studia přitom zůstává za stejnou dobu zhruba konstantní. Abychom však opět nebyli pouze negativní, v rámci totožného období se úspěšnost studentů magisterských programů zvýšila také cca o 15 %. Na druhou stranu je třeba doplnit, že v posledních letech i studenti na magisterských oborech zaznamenali mírný pokles ve statistikách úspěšného dokončení.
Mohlo by vás zajímat: v ČR je přibližně 27 % vysokoškoláků, což je méně než v mnoha dalších zemích („lepší“ je v tomto ohledu i Slovensko s 29 % vysokoškoláků). Jednotlivé státy se ovšem značně liší. Zatímco v Kanadě činí podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí více než 60 %, v takové Itálii je tato cifra třikrát nižší (zhruba 20 %).
V jakých oborech panuje nejvyšší neúspěšnost?
V rámci některých oborů jsou studenti neúspěšnější než v jiných. Někdy dokonce studium nedokončí téměř 90 % jedinců, což už je opravdu vysoké číslo. O jaké fakulty a školy se konkrétně jedná?
- Fakulta strojní Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (cca 90 %)
- Fakulta strojní Technické univerzity v Liberci (cca 88 %)
- Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská na ČVUT v Praze (cca 87,5 %)
- Fakulta technologie ochrany prostředí na VŠCHT v Praze (cca 87 %)
Jak je patrné z předešlých řádků, největší neúspěšnost panuje na technických oborech. Sem by se tedy měli hlásit skuteční zájemci o dané oblasti, kteří pro ně navíc mají jisté předpoklady.
Jaké jsou důvody studijních neúspěchů?
Asi nepřekvapí, že neexistuje jediná příčina toho, proč zájemce o vysokoškolský titul studium nakonec nedokončí. V závěru se tedy ještě zaměřme na důvody takových neúspěchů.
- Platí, že nejvíce studentů ukončí studium už v prvním roce. Přechod ze střední školy na školu vysokou nemusí být jednoduchý. Styly výuky se totiž mohou značně lišit.
- Roli hraje i skutečnost, že se vysoká škola často nachází ve vzdáleném městě, s čímž se nedokáže každý úplně dobře popasovat.
- Důvodem může být i nevhodně zvolený obor. Mnozí studenti přejdou po prvním ročníku na obor jiný. Vysokoškolské studium tedy nakonec dokončí, jen jinde.
- Důležitý je pochopitelně i nedobrovolný odchod kvůli špatným studijním výsledkům. Řešením tohoto problému může být lépe zvolený obor, reálnější odhadnutí vlastních schopností, lepší motivace, ale také důkladnější přijímací řízení, které může neúspěšné studenty již předem lépe eliminovat.
- Nutno podotknout, že v posledních letech se v úspěšnosti studia na VŠ projevila i pandemie Covidu-19, protože pro mnohé studenty přestávalo dávat vysokoškolské studium po uzavření škol smysl.
