Učitelé musí být na šikanu připraveni
Jak ukazují výzkumy, mnoho pedagogů nemá potřebné znalosti k tomu, aby mohli pomoci bojovat proti šikaně. V současné době se navíc velmi rozmáhá tzv. kyberšikana, což je forma šikany prostřednictvím elektronických médií, jako je internet a mobilní telefony. S těmi přitom nemají především starší učitelé větší zkušenosti. Proto existují programy jako např. Minimalizace šikany, které mají vzdělávat pedagogické sbory jednotlivých škol v dané problematice. Pak je totiž výrazně jednodušší prevence i podchycení šikany v zárodku.
Důležitá je prevence
Výše zmíněné programy jsou součástí prevence šikany. Ředitelé škol a školských zařízení přitom odpovídají za systémové aktivity školy v této oblasti. Zajistit vzdělání pracovníků, a to i nepedagogických, je velmi důležité. Na školách by zároveň měla být podpora pozitivních vzájemných vztahů mezi žáky, přičemž důležité je rovněž budovat dobré vztahy mezi žáky a pedagogy. Cílem je vytvořit bezpečné prostředí, ve kterém bude mít šikana minimální prostor. Různé školy jsou přitom v cestě za tímto cílem různé daleko.
Šikanu je nutné podchytit v zárodku
Školy by se měly snažit podchytit šikanu už v jejích zárodcích, tedy co nejdříve. Pokud se tak nestane, může se rozrůst do větších rozměrů a mít zásadní dopad na psychiku obětí. V tomto ohledu může sehrát roli školní psycholog či výchovný poradce, ale také samotné děti. Ty by se neměly obávat o šikaně mluvit a ne ji mlčky přecházet. Školy by také měly spolupracovat s policií, jíž je nutné volat k závažnějším případům napadení mezi žáky. Policisté pak mohou útočníka za přítomnosti pracovníků orgánu sociálně právní ochrany dětí převézt na stanici.
Podstatný je i přístup rodičů
V samotných školách může docházet k tomu, čemu se odborně říká „difuze zodpovědnosti“. Jednotlivci totiž často předpokládají, že na šikanu upozorní či ji bude řešit někdo druhý. Zasáhnout ovšem mohou i rodiče, a to jak oběti, tak tyrana. Není nezvyklé, že zprávám o šikaně
asto odmítají věřit rodiče dítěte, které šikanuje. V tomto ohledu je vhodné připomenout událost z roku 2006, kdy se v polském Gdaňsku oběsila 14letá studentka gymnázia poté, co ji (sexuálně) šikanovala parta spolužáků. Jejich rodiče přitom jejich chování následně bagatelizovali.
Fyzická a psychická šikana
Šikana může nabývat různých podob. Jednou z forem je psychická šikana, která se může projevovat pomluvami či manipulací. Sem patří i výše zmíněná kyberšikana, při níž je nejhorší zveřejňování choulostivých fotografií. Obětí jsou přitom nejčastěji děti a teenageři, jež jsou obvykle odmítány kolektivem z důvodu plachosti, stydlivosti nebo fyzických atributů. Psychická šikana bývá hůře rozpoznatelná, neboť se může těžko odlišovat od běžného škádlení. Druhou formou je fyzická šikana, která může zahrnovat ničení věcí, fyzické ataky idlouhodobé fyzické týrání. Řešit by se měly obě formy.
