Proč bychom se nebavili
Některé poznámky opravdu stojí za to. Klasikou je ono: „Směje se mi za zády do očí“, ale učitelé dovedli rodiče svých žáků pobavit i jinak. Zde jsou názorné příklady toho, jak mohou takové výtky někdy vypadat.
- Olizuje temperové barvy a pak se diví, že zvrací.
- Vyvolán prohlásil, že nebude odpovídat bez advokáta.
- Svým zpěvem úmyslně ruší hodinu hudební výchovy.
- Jezdí nosem po lavici, aby to pískalo.
- Smrká mi do výkladu.
- Pořád se hlásí.
- Bez dovolení sahá na tabuli a špiní ji.
- Nic nedělá, i když má všechno hotové.
- Směje se, a neví čemu.
- Opustila školní budovu oknem.
- Hodil mokrou houbou po učitelce a ta po dopadu na zem udělala loužičku.
- Běhá po třídě a zvrací židličky.
Už ve školních škamnách se ukazuje nadání některých chlapců a děvčat. O tom ostatně svědčí poznámka v žákovské knížce: „Prodává spolužákům svačiny za nerozumnou cenu.“ Další děti projevily i jiné schopnosti jako např. žák, který rodičům domů přinesl zápis: „Močí do výše očí“.
Někdy se navíc mohou projevit i superhrdinské schopnosti. Jak jinak si vyložit poznámku: „Má nohy mimo školní budovu.“ Sluší se ovšem doplnit, že žák seděl na okenním parapetu a nohy měl směrem ven z okna. Zase takový superhrdina to tedy nebyl.
Ach ta lascivnost
Některé poznámky v žákovských knížkách mají poměrně lascivní charakter. V každém případě by nás zajímalo, jak se na jejich znění tvářili rodiče oněch hříšníků a hříšnic.
- Byla na záchodě se třemi spolužáky a kouřila.
- Vyndala při hodině tělesné výchovy bez dovolení kozu a celá třída přes ní skákala.
- Vytahuje si z poklopce prst a předstírá, že je to penis.
- Nosí do školy příliš krátké sukně, takže u spolužáků vzbuzuje větší pozornost než já se svým výkladem. Prosím o prodloužení.
- S ptákem v ruce honí spolužačku po chodbě, a navíc nemá gumu. (Na vysvětlenou doplňme, že oním ptákem byl vycpaný opeřenec).
- Při hodině pleská mokrým pytlíkem o lavici.
- Při sexuální výchově osahává spolužačky a tvrdí, že se vzdělává.
Nálož vtipných poznámek na závěr
Výše uvedené poznámky jsou sice vtipné, některé zápisy v žákovských knížkách ale opravdu stojí za to. Tím nemáme na mysli takové výtky jako: „Je tvůrčí, což je nežádoucí“, které jsou spíše přístupem učitele k pláči, ale opravdu originální věty, které jsou skutečně úžasné.
- Na otázku, jestli chce dostat za pět, odpověděl, že za šest asi těžko.
- Váš syn snědl půlku pracovního sešitu. Nevím, co si mám o tom myslet, dejte mu najíst, jinak vás ohlásím na sociální úřad. Děkuji.
- Váš syn se domnívá, že spojením bílé a černé rasy vznikne dalmatin, nikoli však mulat.
- Vědomosti vaší dcery se rovnají nule. Pro postup do vyššího ročníku je třeba, aby je minimálně zdvojnásobila.
- Vážení rodiče! Oznamuji vám, že mě z vašeho syna pravděpodobně raní mrtvice. Stane-li se tak, nepřeji si, aby mi šel na pohřeb.
- Váš syn neustále neplní mé příkazy. Na otázku, co o tom ví, odpověděl, že ví, že nic neví. Doporučuji zajít k ušnímu a poslat ho do zvláštní školy.
- Pozdní příchod na hodinu omluvil tím, že hvězdy chodí vždycky pozdě. Žádám vás, vysvětlete synovi, že je žákem základní školy, nikoliv hvězdné soustavy.
Poznámky v žákovských knížkách zkrátka a dobře mohou být opravdu krásné. Někdy ovšem dokážou k vtipnosti celé situace přispět i rodiče. To ostatně dokládá jedna z matek takového hříšníka, která pod poznámku: „Váš syn v hodinách neustále vyrušuje“, učiteli nechala vzkaz: „A to si představte, že doma nejí nudle!“
