Vysokoškoláků v ČR průběžně přibývá
Dle statistik studovalo v roce 2021 nějakou z vysokých škol přes 304 tisíc jedinců, což dokazuje, že vysokoškoláků v České republice přibývá. Nejedná se ovšem o dlouhodobý trend, neboť v letech 2011 až 2018 docházelo u osob mezi 20 a 29 lety k poklesu podílu vysokoškoláků. Mezi nejvyhledávanější školy patří tradičně Univerzita Karlova v Praze s 50 tisíci studenty, následuje Masarykova univerzita v Brně (32 tisíc studentů) a Palackého univerzita v Olomouci (23 tisíc studentů).
Nejoblíbenější vysokoškolské obory
Český statistický úřad (ČSÚ) před časem vydal statistiky, z nichž je zjevné, že nejvíce oblíbené jsou obory obchod, administrativa a právo. Ty v roce 2021 studovalo 62 695 osob. Na druhém místě bylo vzdělávání a výchova, což jsou okruhy, které přeskočily obory v technice, výrobě a stavebnictví. Oproti roku 2001 se v těchto oborech počet studentů snížil o čtvrtinu.
To ostatně kopíruje dlouhodobější trendy. Aktuálně navíc platí, že technicky zaměření vysokoškoláci na tru práce chybí, což koneckonců platí i pro technicky vzdělané odborníky se středoškolským vzděláním. Pokud se tedy rozhodujete, jakým směrem směřovat své studijní kroky, zde se vám zřejmě nabízí zajímavá cesta.
V posledních dvou desetiletích zaznamenal největší nárůst zájemců o vysokoškolské studium obor informační a komunikační technologie. To ostatně není s ohledem na celkový rozvoj těchto oblastí nic zvláštního. Doplňme, že nejméně často si studenti vysokých škol vybírají obory zemědělství, lesnictví a rybářství a veterinářství.
Studium na vysoké školy podle pohlaví
I v této oblasti došlo v posledních 20 letech ke změně. Zatímco do roku 2003 byla většina vysokoškoláků mužského pohlaví, následně začaly převažovat ženy. Podle aktuálních statistik je to zcela zjevné, když vysokou školu studuje o 20 % více žen než mužů. Navíc je zajímavé sledovat i další trendy, které se týkají vysokoškolského studia podle pohlaví.
Výše zmíněná statistika, tedy že na vysokých školách je o pětinu více žen než mužů, platí „pouze“ pro bakalářské a magisterské studium. Zároveň totiž platí, že v rámci doktorského studia se objevuje více mužů. To není dáno skutečností, že by ženy neměly pro takové studium predispozice, nicméně vzdělávání v doktorském programu už se více kryje s aktuálním věkem pro základní rodiny.
Studenti vysokých škol podle původu
Ne, nemáme na mysli původ třídní, ale geografický. Dlouhodobě platí, že nejvíce studentů na vysokých školách je z Prahy (přes 36 tisíc osob). Následují jedinci ze Středočeského kraje (přes 32 tisíc osob) a Moravskoslezského kraje (cca 31 tisíc osob). Na druhou stranu má největší podíl vysokoškoláků vzhledem k populaci ve věku od 20 do 29 let kraj Zlínský. Doplňme, že vůbec nejméně studentů pochází z Karlovarského kraje, neboť se jedná o zhruba 5 000 osob.
Cizinci na českých vysokých školách
Z hlediska dlouhodobých trendů je možné konstatovat, že cizinců na českých vysokých školách přibývá. V roce 2001 měli zastoupení 4,3 %, o 20 let později se jednalo o 17,1 %. Došlo tedy ke čtyřnásobnému nárůstu, přičemž cizinci aktuálně tvoří cca šestinu vysokoškolských studentů v ČR (jedná se o občany 165 zemí světa). Nejvíce z nich přitom pochází ze sousedního Slovenska. Ještě před nedávnem je následovali Rusové a Ukrajinci, nicméně to se z pochopitelných důvodů mění. Studenti z Ruska a Běloruska např. nesmějí v České republice studovat „strategické obory“.
