Zažité výrazy, které jsou chybné
Zaměříte-li se na diskuze na sociálních sítích či jinde na internetu, zjistíte, že jsou často používána určitá slova, která působí na první pohled správně, ale ve skutečnosti se jedná o chyby. Pojďme se tedy právě na takové výrazy zaměřit a vysvětleme si, proč se píší tak, jak se píší.
- Samozřejmě, ne samozdřejmě – toto slovo vzniklo ze slov sám a zřejmý, je tedy zřejmé, že se píše samozřejmě. V této částici se přitom chybuje hned dvakrát. Někteří jedinci totiž píší rovněž samozřejmně, což samozřejmě není rovněž správné.
- Výjimečný, ne vyjímečný – jedna z nejčastějších pravopisných chyb vůbec, nejedná se tedy o žádnou výjimku (!). V tomto případě si je nutné správný zápis zapamatovat, protože odvození od spojení vyjímat se může svádět k chybování.
- Standard, ne standart – ačkoli jsou obě tato substantiva správná, každé z nich znamená něco jiného. Zatímco první lze použít ve spojení životní standard, ve druhém případě jde o 2. pád množného číslo od podstatného jména standarta, což je speciální prapor.
- Permanentní, ne pernamentní – jistě, tato chyba se zase tak často nevyskytuje, ale lze na ni narazit. Pokud si v daném slově také nejste jistí, zapamatuje si, že písmenka je v něm nutné používat podle pořadí v abecedě, tedy nejprve m a potom n.
- Tematický, ne tématický – v tomto případě svádí k chybnému zápisu odvození od podstatného jména téma. Toto slovo se nicméně odvozuje se od slova tematika, což na druhou stranu, aby to nebylo tak jednoduché, znamená „okruh témat“.
- Eventuálně, ne eventuelně – pravda, tohle slovo se v běžných diskuzích zase tak často nepoužívá, ale někteří jedinci jej píší, ačkoli nevědí, jaký je jeho správný tvar. Odvozeno je přitom od podstatného jména eventualita, což znamená „možnost“.
- Bychom, ne by jsme – velmi častá chyba. Lidé běžně píší by jste, ale správně je pouze a jen byste. U 1. osoby množného čísla je to ovšem ještě složitější, neboť zde není správně ani by jsme, ani bysme. Jediná správná varianta je bychom!
Časté chyby v čárkách
Často se chybuje rovněž v čárkách. Existují kupříkladu jedinci, kteří čárku neoddělují mezerou, lze ovšem narazit i na mezeru před čárkou i za čárkou. Mezera se píše pouze po čárce (tečce, vykřičníku atd.). Na jaké další běžné chyby v čárkách lze narazit?
- Čárka před a – na základní škole mnohé z nás učili, že před a se čárka nikdy nepíše. Jenže to není tak úplně pravda. Čárka se nepoužívá, je-li poměr mezi větami slučovací (např. šel jsem ven s Petrou a Štěpánem). Je-li ovšem poměr např. vylučovací, čárka se píše (např. opravdu se snažil, a přesto neuspěl). Doporučujeme si tedy tuto problematiku opravdu nastudovat.
- Čárka před že, ale či aby – někteří z nás se ve škole učili poučku, jež říká, že před že, ale, aby dělají čárky i staré baby. Toto pravidlo ovšem znovu neplatí vždy a všude. Čárky mají obvykle místo při oddělování vět, nepoužívají se tedy ve větách jednoduchých. Čárka před ale se kupříkladu nepíše, pokud jde o zvolání (To je ale překvapení!). Stejně tak je správně, když napíšete samozřejmě že ne.
Další časté pravopisné chyby
Nyní se ještě zaměříme na další časté chyby, které možná také děláte. Jistě, většinu z nich řada lidí vůbec neodhalí, přesto je vhodné, abyste je ze svého psaného projevu odstranili. V některých případech totiž může záležet v podstatě na každé chybce.
- Vaši a vaší – čárka nad i se nepíše pouze v případě 4. pádu (viděl jsem vaši novou kočku). Jinak byste ji používat měli (neobejdu se bez vaší pomoci). Jak navíc napovídá předešlá věta, stejné pravidlo platí také pro ji/jí.
- Dlouhé a krátké samohlásky – platí, že adjektiva účelová se píší krátce. Proto jsou správně např. spojení trávicí soustava či žehlicí prkno. Dlouze se naopak píší adjektiva dějová, tedy např. Petr trávící čas na hřišti či Michal žehlící prádlo.
- Psaní číslovek – rozhodně není správně 18-ti letá ani 18ti letá, ale pouze 18letá. Proto byste měli psát rovněž 5metrový. V tomto ohledu může chyba dokonce změnit význam sdělení. Tak např. 5% je něco jiného než 5 % (první zápis se čte jako pětiprocentní, zatímco druhý jako pět procent).
- Interpunkční znaménka – někteří jedinci nechápou, že se znaménka jako tečka, čárka, vykřičník či otazník píší pouze jednou, tedy nikoli vícekrát. Jedinou výjimkou je tzv. výpustka neboli trosečka, jež označuje vynechání části textu či nedokončenou řeč.
- Pomlčka a spojovník – spojovník (-) spojuje výrazy s těsným významovým celkem (např. Frýdek-Místek), zatímco pomlčka (–) se používá ve funkci oddělování částí projevu, vyjádření vztahu nebo rozsahu (např. 8–17 hod.), ale může mít i další funkce. Je ovšem poněkud matoucí, že pomlčka není přítomna na klávesnici! Vytvoříte ji podržením levého altu a zápisem 0150 na numerické klávesnici.
