Děti by měly opouštět školní škamna nejen vzdělané, ale také co možná nejvíce duševně vyrovnané. Ačkoli má na tomto aspektu primární podíl rodina, tedy rodinná situace a samotný přístup k dítěti, nezanedbatelnou roli hraje rovněž škola. Ministerstvo školství České republiky proto chystá opatření, která se mají zaměřit právě na psychické zdraví dětí. Podle některých výzkumů, se totiž žáci v českých školách necítí příliš dobře, na což ovšem může mít zásadní vliv právě situace v rodině.
Více speciálních pracovníků na základní školy
Výše zmíněná opatření se mají týkat např. toho, jak mají fungovat školní psychologové a speciální pedagogové. Ministerstvo chce konkrétně nastavit jednotná pravidla, na jejichž základě by měla probíhat jejich činnost v rámci základních škol. To se má týkat standardu školního poradenského pracoviště, ale rovněž samotného vzdělávání těchto pracovníků. Mají být kupříkladu osloveny vysoké školy, načež bude probíhat jednání o navýšení kapacit studijních programů psychologie a speciální pedagogika. Informoval o tom sám ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
Debata by však měla probíhat rovněž o financování těchto pracovníků, neboť to je rovněž dosti zásadní pro funkčnost celého systému. Náměstek ministerstva školství Jiří Nantl uvedl, že by každá základní škola, kterou navštěvuje více než 180 žáků, měla obdržet peníze na financování školního psychologa. Menší školy by nicméně neměly být nějak upozaďované. V jejich případě by mělo pouze dojít k tomu, že dané instituce budou tyto speciální pracovníky mezi sebou sdílet.
Změny by se měly týkat rovněž šikany
Na psychické pohodě dětí se pochopitelně zásadně podílejí i vztahy s vrstevníky, a to často v rámci samotné školy. V tomto ohledu je třeba zmínit šikanu, jejíž definicí je chování, které má úmyslně ublížit, ohrozit či zastrašovat. Může se na ní přitom podílet jedinec, nebo skupina jedinců. Tato aktivita nemusí být prozatím školami zaznamenávána, což by se s připravovanými návrhy rovněž mělo změnit. Monitoring šikany by se měl tedy řešit systémově, což by mělo některé problémy s ní spojené řešit.
Šikana přitom rozhodně není okrajový fenomén, který se naprosté většiny školních insinuací netýká. Opak je pravdou. Podle některých mezinárodních studií totiž zažila na vlastní kůži podobné chování zhruba třetina žáků, přičemž v rámci evropského kontinentu činí tento průměr zhruba 25 % dětí. Co se týče českých škol, podle dostupných informací počet případů šikany vzrůstá. V poslední ch letech ji řešilo 57 % základních a 63 % středních škol. To jsou dosti alarmující čísla.
Další navrhované změny
Navrhovaná opatření se týkají i dalších negativních aspektů, mezi které patří i sebepoškozující a sebevražedné chování žáků. Ministerstvo školství by chtělo v tomto ohledu spolupracovat s policií. Navýšit by se měl rovněž počet třídnických hodin, které mohou umožňovat pravidelná a nerušená setkání třídního učitele s jeho třídou za účelem řešení aktuálních i dlouhodobých témat. Třídnické hodiny tedy mohou více stmelovat vyučující a žáky, ale také pomoci řešit konkrétní problémy, jež s v průběhu školního roku mohou objevit.
V rámci několika let by rovněž měly v rámci některých středisek výchovné péče vzniknout krizové intervenční týmy, které by v případě situací, jež mohou vyžadovat přítomnost odborníků, mohly velmi rychle navštívit školu (dle návrhu do 36 hodin) a pomoci zde řešit některé situace. Pokud by součástí takových týmů byli zkušení specializovaní pracovníci, jistě by mohli jako osoby přistupující „zvenčí“ výrazně přispět k nalezení nějakých východisek. Nejprve si je ovšem třeba počkat, kolik navrhovaných změn se bude v nejbližších letech skutečně aktualizovat…
