Vzdělání a uplatnění na trhu práce
V poslední době lze poměrně často narazit na názory, že absolventi všeobecných oborů mají horší uplatnění na trhu práce, zatímco chybí řemeslníci, tedy specialisté. Tvrdí to tedy především někteří lidé, kteří jsou často spjati s politikou, firemním sektorem či průmyslem. Jenže data hovoří poněkud jinak. Předně je nutné zmínit, že všeobecné obory, tedy gymnázia a lycea navštěvuje v České republice zhruba jen čtvrtina dětí, což je na poměry zemí Evropské unie dosti nízké číslo (méně děti studuje všeobecné obory jen v Rakousku). Průměr přitom v rámci EU činí cca 50 %.
Většina absolventů gymnázií a lyceí pokračuje ve studiu na vysoké škole, kde se často rovněž specializují. Navíc i dnes platí, že práce vysokoškoláka je kvalifikovanější a lépe placená. Navíc bývá často zajímavější a existuje rovněž možnost širšího uplatnění mimo vystudovaný obor. Jedním z důvodů, proč jsou naopak méně vyhledávaná učeliště, je skutečnost, že jejich absolvent je na pracovním trhu poněkud jednostranně zaměřen. I proto dochází k dlouhodobému poklesu zájmu právě o Střední odborná učeliště (SOU).
Velmi důležitou roli hraje region
Obecně se dá konstatovat, že větší podíl žáků navštěvujících gymnázia se nachází ve větších městech. Právě zde totiž často žijí rodiny s vyšším socioekonomickým statusem. Naopak v regionech, kde děti žijí v nižším sociálním statusu, více převažuje odborné vzdělání, přičemž se jedná především o obory s praktickým zaměřením. Zaměříme-li se na konkrétní data v rámci České republiky, okolo Prahy, Brna a Plzně se v současné době vyskytuje přes 30 % přijatých gymnazistů (v samotné Praze a okolí se přitom dokonce jedná o téměř 50 % středoškoláků).
Jaká je nezaměstnanost absolventů středních škol dle zaměření?
Ačkoli existuje zvýšená poptávka po řemeslnících, data ukazují, že nezaměstnanost panuje především mezi absolventy nematuritních oborů. Opět ovšem rozhoduje konkrétní region. V takovém Ústeckém kraji je velký zájem o učební obory s praktickým zaměřením. I kvůli tomu zde činí nezaměstnanost absolventů nematuritních oborů kolem 11 %. V Plzeňském kraji je naopak tato cifra nejnižší, neboť nezaměstnanost absolventů nematuritních oborů se zde pohybuje pouze okolo 4 %.
Mohlo by vás zajímat: zajímavé je, že oba výše zmíněné kraje mají v podstatě totožnou nezaměstnanost u absolventů gymnázií, neboť ta činí v obou případech necelých 2,5 %.
Jaké obory jsou pro středoškolské studium optimální?
Řemeslníci si v současné době skutečně mohou vydělat slušné peníze. Na druhou stranu absolventi učelišť čelí po dokončení střední školy vyššímu riziku nezaměstnanosti. To platí minimálně v porovnání s absolventy gymnázií, kteří následně získají vysokoškolský diplom. Může za to mj. skutečnost, že učni mnohdy nemají takovou znalost češtiny či dalších jazyků, tedy právě to, čím jsou vybavení gymnazisté a další středoškoláci. Ačkoli dnes navíc skutečně chybí absolventi technických profesí, jaká bude situace na trhu práce za pár let, nelze tak úplně přesně predikovat.
Zkrátka a dobře všeobecné vzdělání není ani ve 20. letech 21. století na škodu, neboť absolventi vysokých škol se následně nemusí nutně uchytit pouze ve vystudovaném oboru. Všeobecně vystudovaní jedinci tak zřejmě nebudou mít problém ani v budoucnu. Na druhou stranu je poptávka po absolventech technických profesí reálná, takže potíže s uplatněním nemusí mít ani absolventi učelišť. Záleží ovšem na mnoha faktorech, a jak jsme si ukázali výše, důležitou roli může hrát i region.
Zajímavost na závěr: rovněž absolventi odborných škol často nepracují ve svém oboru. Tzv. hrubá neshoda se zaměřením ve škole dosahuje téměř 38 %. Přesto je vzhledem k horšímu všeobecnému vzdělání variabilita možností poněkud více omezená než u absolventů gymnázií (a následné VŠ).
