Přijímačky na střední školy nově
Mezi navrhovanými změnami se diskutuje o přijímacích zkouškách na střední školy, přičemž právě tento krok by měl platit již v letošním školním roce, konkrétně na jaře roku 2024. Nově by měli žáci končící základní školu podávat přihlášku pro středoškolské studium výhradně elektronicky, což je nejjednodušším a nejrychlejším způsobem, přičemž to celkově odpovídá aktuálním trendům. Tento krok ale není zase tak zásadní. Větší vliv by mohly mít další navrhované změny.
Deváťáci by nově neměli podávat přihlášky na dvě, ale na tři střední školy. Pokud by přitom absolvovali talentové zkoušky, tak dokonce až na pět škol. Důležitější je ovšem skutečnost, že by se měli už při podávání přihlášek rozhodnout, v jakém pořadí na školy nastoupí. Nebudou se tudíž moci rozhodnout až po přijímačkách, jak tomu bylo doposud. V každém případě je otázkou, zda se daný návrh stihne realizovat ještě v tomto roce, tedy pokud pro něj poslanci vůbec zvednou ruku.
Změna povinné školní docházky
V České republice aktuálně funguje devítiletá povinná školní docházka. Tu je nutné ukončit do 17 let věku. Pokud se to danému žákovi nepovede, základní vzdělání nezíská. Zamýšlený návrh by ovšem mohl v nejbližších letech tuto zvyklost změnit. Povinná školní docházka by se tak nově mohla týkat osmi ročníků základní školy, ale zároveň dvou ročníků školy střední. Ve skutečnosti by se tedy o rok nezkrátila, ale naopak prodloužila, což může mít jisté klady i zápory (viz níže).
Ačkoli se to může zdát jako novinka, ve skutečnosti bude možná obsah daného návrhu povědomí všem, kteří navštěvovali československou základní a střední školu v letech 1978 až 1990. Rovněž v tomto období totiž trvala povinná školní docházka 10 let s tím, že dva roky připadaly na střední školu. Ostatně povinné navštěvování střední školy není v rámci evropského kontinentu ničím výjimečným ani dnes, naopak to je poměrně běžná praxe.
Ve Francii jsou např. povinné tři ročníky mateřské školy (u nás se tato povinnost vztahuje na jeden ročník), dále pět ročníků základní školy a sedm ročníků střední školy. Zdejší systém tedy funguje poněkud jinak, než jsme zvyklí u nás. Nejblíže navrhované změně, co se Evropy týče, je Maďarsko. V této zemi totiž rovněž povinná školních docházka zahrnuje osm ročníků základní školy a dva ročníky školy střední (děti ale musí rovněž chodit tři roky do mateřské školy).
Navrhovaná změna má každopádně své obhájce i odpůrc. Zatímco mezi klady takového kroku by patřilo ušetření miliard korun, uvolnění kapacity mateřských škol, uvolnění kapacity základních škol pro vznik přípravných ročníků
i menší podíl lidí končících pouze se základním vzděláním. Na druhou stranu by mohl vést také k přetížení kapacity středních škol v některých regionech nebo k redukci učiva v základním vzdělávání. Otázkou je navíc i celkový vliv na kvalitu vzdělávání.
Slučování malých škol
Možná vás překvapí informace, že téměř jedna třetina základních škol v České republice patří mezi tzv. malotřídky (školy s jednou třídou, v níž jsou zařazeny děti různých věkových kategorií). Není jich přitom právě málo, což bude zjevné, když doplníme, že je v ČR cca 4 000 základních škol. Ačkoli je v každém případě daná situace výhodná pro samotné vesnice, takové školy dosti zatěžují státní rozpočet. Proto se diskutuje o tom, že by se malé školy měly sloučit.
Česká republika je v množství malých škol dosti výjimečná, takže daný návrh je poměrně logický. Na druhou stranu rušení malotřídek by nebylo úplně ideální. Proto se takový krok ani neplánuje, ale hovoří se o jejich slučování do větších celků, resp. by mělo dojít ke slučování ředitelství. O administrativu a další podstatné náležitosti by se tak starala profesionální ředitelna, která by měla pod sebou více malých základních škol v dané oblasti či kraji, což by mohlo jejich chod zefektivnit a zároveň snížit výdaje na provoz.
